Od rollbalu ke stroji
V mých boilies začátcích jsem jako asi každý nejřív koulel kuličky v dlaních - což teda moc efektivní nebylo, tak jsem si koupil malý rollball. To už bylo o něco lepší, takže jsem zvládl narolovat za odpoledne "i celé dva kilogramy" kuliček. Jenže to jsem trávil víc času doma v kuchyni než u vody. Potom jsem si tedy koupil rollball mamut a výtlačnou pistoli. To bylo zase lepší, jenže spotřeba krmiva se zvyšovala a v té době bylo hotové boilies nekřesťansky drahé. Tak jsem jako člověk technicky znalý začal vymýšlet stroj, který by mi výrobu ještě více zefektivnil.
V prvopočátcích vývoje jsem se vydal cestou strojů na pricipu dvou stejným směrem točících se drážkových válců o různých rychlostech otáčení. Nejprve jsem pohon řešil ručně - klikou, posléze jsem stroj poháněl vrtačkou. Ovšem jaké bylo moje rozčarování, když jsem zjistil že tímto strojem jsem schopen zpracovat pouze ideálně pojivé a zpracovatelné těsta typu "plastelína". Dalším problémem rychlost - kolikrát se váleček těsta vrtěl mezi válci tak dlouho, že na rollbalu bych mezitím uválel takové tři. Tento typ stoje jsem tedy definitivně zavrhl a vymýšlel dále.
V další fázi vývoje jsem tedy upravil stávající stroj tak, že jsem jeden válec nahradil jakýmsi žlabem ve kterém byly vyfrézovány drážky o stejné šířce a hloubce jako na válci, a tento žlab obepínal válec z jedné poloviny. První testy dopadli výborně, jen pohon vrtačkou nebyl úplně dostatečný. Myslím že po 20 kilech kuliček by vrtačku "sebral čert".
Dále jsem tedy již jen vylepšoval stávající typ stroje. Došlo ke zvětšení průměru válce a žlabu a také jejich prodloužení. Dále k vyřešení řádného pohonu, kde toto zajišťuje motor s převodovkou. Taky bylo potřeba řešit, aby při výrobě nezůstávaly zmetkové krajní kuličky. Výsledkem těchto úprav byl tento stroj, který už přesně zvládal to co jsem požadoval. Měl pohon s dostatečným výkonem a životností, při výrobě nevznikaly zmetky a výkon byl dostatečný.
Ovšem i zde se po výrobě několika desítek kilogramů boilies projevily technické "mouchy". V podstatě jedna a to ta, že při lepivější konzistenci těsta je potřeba válec a žlab po nějaké době vyčistit a zde bylo rozebírání stroje řešeno trochu nešikovně s horším přístupem. Dalším i když ne tak zásadním problémem byl malý prostor pro vypadávání odřezků z těsta.
Takže jsem rozhodl sestrojit další, v současné době finální verzi mašiny, která má vychytané i výše zmíněné mouchy. Důraz je kladen v první řadě na funkčnost a jednoduchost obsluhy. Čištění, jakož i výměna sad válce a žlabu je zde velmi jednoduché a rychlé. Zmodernizován byl i samotný pohon, který je řešen rychlejším 380V motorem se šnekovou převodovkou. Samozřejmostí je stejně jako u předcházející verze uložení válce v kuličkových ložiskách. Je zde dostatečný prostor pro odvádění odřezků.
Stroj je ve dvou provedeních o délkách válce 320 a 490mm. Bez problémů zvládá i velkoobjemovou výrobu, kdy je stroj v provozu 8 i více hodin denně. Co se týče výkonu, ten je v podstatě omezen hlavně rychlostí přísunu těsta ve formě klobás. Pokud pracuje ve spojení s výkonným vytlačovacím zažízením není problém narolovat 100 i více kg kuliček za hodinu.
Sady válců a žlabu lze běžně dodat na průměry 12, 14, 16, 18, 20 a 24mm. Je možné vyrobit i jiné průměry dle požadavků.
Velmi důležitá je pro mně tzv. zpětná vazba od uživatelů, to znamená že se snažím řešit jejich připomínky a přání a stále stroje zdokonalovat. V současné době například řeším úpravu náběhu, pro lepší nabírání tuhých a hůře pojitelných směsí. Mám ještě pár dalších nápadů, ale o tom až později.
